Benešov leží jihovýchodním směrem od města Prahy. Městem prochází železniční trať vedoucí z Prahy do Tábora. Benešov je nedaleko dálnice z Prahy do Brna. Město bylo postaveno mezi dvěma potoky a to…

O náměstí se dá napsat, že je centrem města a pravděpodobně postupně vnikalo již v počátcích jeho založení. Je umístěné pod návrším, na kterém stával minoritský klášter. Náměstí má obdélníkový tvar,…

Radnice, zabírající prostory dvou domů na náměstí, získala s nástupem demokracie na významu a ten bylo zapotřebí zosobnit stavebním činem. Dům č.p. 100 pochází ze 17. století. V roce 1867 jej získala městská obec a zřídila zde radnici.
V roce 1995 byl dům podle návrhu pražského architekta Josefa Pleskota z větší míry přestavěn a rozšířen do nynější podoby. Přestavba byla oceněna Grand Prix Obce architektů za rok 1995.

Velice bizarní dekorativní fasáda pochybné kvality jasně symbolizovala pro občany města radniční budovu, někteří ji dokonce vnímali jako určitou jedinečnost. Původní plastickou fasádu architekti přijali jako symbol funkce budovy – jako určité domovní znamení.

Jako celek ji sjednotili jednou barvou, rezignovali na její architektonickou kvalitu a udělali z ní skutečně architektonický znak s velkou vypovídací schopností pro obyvatele města. Přijetím tohoto rozhodnutí musela být akceptována skutečnost, že jediná radnice bude paradoxně ve dvou domech, i když dispozičně již s logikou domu celistvého.

Druhý (růžový) dům stojí v ose náměstí. Z tohoto důvodu dostal zvláštní barvu a stal se nositelem časomíry jako tradičního prvku radničních budov. Poněkud v kontrastu s venkovním výrazem objektu působí jeho vnitřek. Razantní průlom schodišťové haly do historického přízemí s klenbami ovládá dispoziční uspořádání.

Hala nese význam svobodného demokratického prostoru se snahou nepodléhat módě a představovat v každé době dobrý a neměnný standard. Vše je jasné, přehledné, neprovokující a do jisté míry konzervativní. Materiály byly zvoleny tak, aby nedeklarovaly bohatství ani pompéznost, nýbrž skromnost, trvanlivost a do určité míry neokázalost. Celé řešení radniční budovy bylo vedeno snahou po vytvoření určitého dědičného léna, které je přijatelné každé generaci.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/nova-radnice-v-benesove

Budova městského úřadu, dřívější sídlo okresního úřadu a sídlo banky.
V roce 1996 byla budova na návrh benešovského okresního úřadu Ministerstvem kultury ČR prohlášena kulturní památkou. Autorem projektu je vynikající český architekt, žák profesora Kotěry, Otakar Novotný. Autorem reliéfu v průčelí je B. Stefan. Po druhé světové válce byla budova sídlem Státní banky československé.

Muzeum umění a designu Benešov, příspěvková organizace (dále též „MUD*“) je v rámci Středočeského kraje z hlediska svého zacílení na design unikátní. Založeno bylo v roce 1990 Okresním úřadem v Benešově jako Galerie výtvarného umění.

Sbírkotvorná činnost MUD* je orientována na vizuální umění (tj. volné umění, design a grafický design, architekturu apod.) zejména z Čech a Moravy, a to především z období od roku 1900, s těžištěm od roku 1945 do současnosti, přičemž zvláštní pozornost je věnována regionální tvorbě Benešovska. V současné době má ve své sbírce zastoupeny předměty z oblasti malby, grafiky, fotografie, plastiky a designu. Jedná se 13 777 sbírkových předmětů.

Při naší práci vycházíme z nové definice muzea, která byla přijata 24. 8. 2022 na generální konferenci ICOM Prague 2022: „Muzeum je stálá nezisková instituce ve službách společnosti, která odborně zpracovává, sbírá, konzervuje, interpretuje a vystavuje hmotné i nehmotné dědictví. Muzea jsou otevřená veřejnosti, přístupná a inkluzivní. Podporují a rozvíjejí rozmanitost a udržitelnost, fungují a komunikují eticky, profesionálně a za účasti různých komunit. Nabízejí rozličné podněty pro vzdělávání, potěšení, reflexi a sdílení vědomostí."

Instituce muzejního typu hraje důležitou roli v tvorbě hodnot, může být zprostředkovatelem mezi člověkem a jeho prostředím, stejně jako místem společenské syntézy. Významným úkolem MUD* je nejen péče o sbírku, ale i aktivity na poli kulturně-výchovném a vzdělávacím. Kromě výtvarných dílen pro veřejnost (děti, dospělí, senioři) pravidelně pořádáme také řadu kulturních akcí, přednášek, besed, koncertů, filmových projekcí, komorních divadelních představení. Mnohem větší prostor než doposud chceme dát vědecko-výzkumné činnosti a zpřístupnit sbírky ke studijním účelům (badatelská agenda).

MUD* sídlí v prostorách citlivě zrekonstruované secesní budovy bývalé Okresní hospodářské záložny v Benešově. Ke své činnosti využívá také externí výstavní prostor v předsálí městské knihovny (tzv. Městskou výstavní síň, MVS). MUD* je členem Rady galerií ČR, Asociace muzeí a galerií ČR a ICOM. Od roku 2015 je příspěvkovou organizací města Benešov.

Vytváří alternativu pro dopravu na významné historické místo, která je lákavá a kterou využijí všichni bez ohledu na své sociální postavení. Dává příležitost těm, kteří musí brát ohled na výši finančních prostředků, které utratí ve svém volném čase a je vstřícný k těm, pro které je obtížné využívat běžných služeb v oblasti cestovního ruchu z hlediska zdravotního omezení. Ve své hlavní aktivitě podporuje využívání veřejné dopravy (ekologický vláček) a vytváří alternativu podpory ekologicky vstřícné dopravy, která bude přizpůsobena pro nástup a výstup handicapovaných osob, ale také matek s kočárky a seniorů. Nástupní místa vytvářejí síť, aby vzdálenost pro všechny aktéry byla co nejmenší.

Raně gotický kostel sv. Mikuláše ze 13. století byl po požárech v letech 1420 a 1648 přestavován. V interiéru se dochovala cenná barokní výzdoba – sochy M. B. Brauna a nástěnné malby I. Raaba. Na jižní straně se dochoval gotický profilovaný portál, členěný sloupky. Na stěnách najdete cyklus 24 výjevů ze života sv. Klementa z roku 1760.

Třebaže písemné prameny hovoří o vysvěcení kostela v Benešově již v roce 1070 a toto stáří potvrzují i prameny archeologické (objev slovanského pohřebiště z 11.století při přístavbě školy čp.372 Na Karlově v letech 1989 – 1990, nález záušnic při výzkumu minoritského kláštera v roce 1940), je dnešní stavba podstatně mladší. Vznikla totiž ve 13. Století, tedy v době intenzivní stavební činnosti ve městě – připomeňme namátkou založení minoritského kláštera, špitálu s kostelíkem sv. Alžběty a o něco málo později výstavbu Konopiště.

Barokní kostel sv. Anny, dominanta Masarykova náměstí, byl postaven roku 1708 (svěcen 1710) spolu s bývalou piaristickou kolejí. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. Za povšimnutí stojí také Rajský dvůr se slunečními hodinami. Se stavbou a působením piaristů seznamuje volně přístupná stálá expozice „Město piaristické vzdělanosti a kultury" v ambitu koleje.

Podle kroniky tzv. Beneše Minority byl benešovský konvent minoritů založen v roce 1247, a to proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš měl nové komunitě věnovat rodové sídlo Benešoviců, které stávalo na ostrožně nad dnešním městem, dnes zvané Karlov. V roce 1294 konvent s celým městem vyhořel, a proto dal Tobiášův nástupce Milota z Dědic klášterní budovu znovu vystavět a rozšířit. Tehdy vznikl nový refektář (společná klášterní jídelna), dormitář (společná klášterní ložnice) a kapitulní síň. Památka je volně přístupná.

Původní dřevěná zvonice je v písemných pramenech připomínána k roku 1627 a kresebně doložena na plánu města z roku 1680. Stála na místě někdejšího starého proboštství (vetus praepositum). V dnešní zděné podobě pochází z 1. třetiny 19. století. Ve zvonici je zavěšen zvon „Ave Maria“ od mistra Rudgera z roku 1322, který náleží k nejstarším v Čechách. Vyzvání u příležitosti významných událostí.

Gymnázium Benešov je všeobecné gymnázium, které stojí ve středočeském městě Benešov. Školu navštěvuje zhruba 550 studentů ve dvou typech studia, a to ve čtyřletém a osmiletém. Založeno bylo v roce 1703.

Historie
Historie gymnázia sahá až do roku 1703, kdy byla otevřena piaristická kolej v Benešově, vyučování započalo školním rokem 1706/1707, otevřena byla základní škola i první ročníky gymnázia. V roce 1710 byla dokončena stavba kostela svaté Anny, kde gymnázium působilo až do roku 1907.

Gymnázium však fungovalo s několika přestávkami. V roce 1778 bylo školskou reformou zrušeno a nahrazeno čtyřtřídní hlavní školou. Zrušení se setkalo s nevolí obyvatelstva, pro jeho obnovu se lidé vyjadřovali i v peticích. Jejich žádost byla vyslyšena až o několik desítek let později – činnost gymnázia byla obnovena od roku 1804 (nižší gymnázium), v roce 1819 bylo zřízeno i vyšší gymnázium. Kvůli finančním problémům se benešovské gymnázium znovu uzavřelo, tentokrát v roce 1832. Opětovně otevřeno bylo až v roce 1857 (nižší gymnázium), v roce 1897 došlo i k obnově vyššího. Dne 1. září 1903 bylo gymnázium zestátněno.

Dne 18. září 1907 byla otevřena nová budova gymnázia, ve které škola působí až na výjimky (během první i druhé světové války byla škola přesunuta do budovy dívčí školy na Karlově) dodnes. V roce 1926 se gymnázium změnilo na reálné. Školské reformy komunistické vlády v druhé polovině 20. století chod gymnázia značně ovlivnily. Po sametové revoluci byly otevřeny nové třídy, v roce 2002 se zřizovatelem školy stal Středočeský kraj.

Původní jižní část postavena v roce 1872, severní část byla přistavěna koncem 90. let 19. století, kdy byl také postaven Císařský salonek, luxusní čekárna pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este při jeho cestách železnicí. Zastavil se zde například císař František Josef I. a německý císař Vilém II. Do dnešních dnů se zachovala bohatá štuková výzdoba a reprezentační kachlová kamna. Císařský salonek je přístupný do dohodě na železniční stanici. Celá nádražní budova je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

Postavena roku 1903 v novorenesančním stylu podle projektu člena benešovské obce sokolské bratra Jaroslava Škouly, mistra zednického. Reprezentativnost stavby charakterizuje postavení tělovýchovného sokolského hnutí u nás na přelomu století. Rekonstrukce začátkem 90. let 20. století přinesla proti původnímu vzhledu drobné změny na fasádě.

Pivovarnictví v Benešově má dlouhou tradici. Není známo, kdo a kdy pivo první vařil, víme pouze, že původně feudální právo vařit pivo přešlo koncem 14. století do rukou měšťanů.
Mnoho domácností si dokonce vařilo pivo samo doma ve speciálních místnostech, tzv. „pivovarech“. Z roku 1569 je doloženo i pěstování vlastního chmele. Pivovar pochází z počátku 20. století, kdy do města přesídlila z konopišťského podzámčí průmyslová výroba. Postavila jej jihlavská firma Ing. Rosenberga podle vlastních plánů. Hlavní budova je postavena v typickém středoevropském industriálním slohu přelomu století, který se vyznačoval zájmem o elementární dekor. Po roce 1990 začal pivovar užívat značku „Ferdinand“.

Pivovar Ferdinand vaří spodně kvašená piva, která jsou dokvašována v ležáckých sklepích podle stupňovitosti 30 až 90 dní. V současné době se v pivovaru vyrábí celkem deset druhů piv. Novinkou jsou piva bezlepková, která jsou v prodeji v nealkoholické variantě a také jako dvanáctka Premium. V sortimentu pivovaru najdete i limonády Ferdináda. Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2200 tun sladu ročně.

Prostřednictvím malé naučné stezky ve dvoře pivovaru se dozvíte, z čeho a jak se benešovské pivo vaří, uvidíte i malou chmelnici a obrazový model pivovaru z roku 1897. Stezka je přístupná veřejnosti, pouze v rámci Dni otevřených dveří nebo Pivovarských slavností.

Starý židovský hřbitov nacházející se v ulici Nová Pražská, byl založen v 17. století a sloužil svému účelu až do roku 1883, kdy byl v sousedství komunálního hřbitova na Karlově založen hřbitov nový. Starý hřbitov byl po roce 1980 téměř zlikvidován, o čtyři roky později změněn v parčík s několika ponechanými náhrobky.
Starý židovský hřbitov je volně přístupný.

Jedinou historickou stavební památkou, která dokumentuje život židovské komunity na území města je bývalá modlitebna při novém hřbitově, kde v roce 1995 byla zřízena stálá expozice věnovaná obětem 2. světové války. Náhrobky ze starého hřbitova byly přeneseny na nový hřbitov. Zde se pohřbívalo do 2. světové války a nachází se zde hrob 13ti francouzských vězňů ze železničního transportu roku 1945.

Krytý plavecký bazén v Benešově je otevřen celoročně a je vybaven malým dětským bazénem, velkým bazénem 25 m, relaxační zónou s masážními tryskami, vířivým bazénkem a parní kabinou. V letních měsících je k dispozici venkovní sluneční terasa vybavená relaxačními lehátky a slunečníky. Další možnost oddechu a relaxace je na přilehlé travnaté ploše, vybavené dřevěnými odpočívadly.   
TEL.  - 371 7233 67, 739 583 762   - recepce  

Venkovní bazén "Dukelská" v Benešově je otevřen v letních měsících za příznivého počasí. 25 m dlouhy a 1,4m hluboký bazén se sluneční plochou a relaxačními lehátky.
TEL. - 734 799 929  (pokladna červen - srpen)

Zimní stadion je provozován umělou ledovou plochou s celoročním provozem i přes léto. Je využíván místním hokejovým klubem HC LEV Benešov, mládežnickými hokejovými oddíly, ligou neregistrovaných hráčů ledního hokeje, školami a širokou veřejností v rámci veřejného bruslení, dále pak k soustředění hokejových týmů.

Zařízení svou dnešní technickou úrovní a kvalitou ledu odpovídá požadavkům k sehrání zápasů ledního hokeje na ligové úrovni i na úrovní mezistátních reprezentačních družstev.

Spolu s komplexní vybaveností dalších sportovišť (plavecký bazén, posilovna, travnaté plochy a tenisové kurty) je zařízení výhradně k organizování sportovních soustředění žákovských, mládežnických, ale i seniorských sportovních mužstev ve sportovních odvětvích jako je hokej, kopaná, plavání a tenis.

Workoutové hřiště  v areálu Sladovka o rozloze 700 metrů čtverečních za celkem 5,9 milionů korun bylo otevřeno na podzim v roce 2018. A čím to, že zrovna Benešov má tento primát? Areály pro tuto sportovní disciplínu se staví obvykle menší, většinou kolem 200 metrů čtverečních. Není to ani tak z toho důvodu, že by se větší nevyužila, ale je to dáno spíše historicky. Workout má totiž počátky na ruských sídlištích a v amerických ghettech, která obývali hlavně afroameričané. Ani v jednom případě na velká sportoviště nebyl prostor a ani finance. V Benešově se to podařilo. 

A o co vlastně přesně jde? Workout je sportovní aktivita založená na cvicích využívajících k posilování různých partií hlavně váhu vlastního těla. Na venkovních hřištích k tomu slouží různé hrazdy, žebřiny a podobně. Vynalézavost nezná mezí. Nářadí splňuje požadavky, aby bylo odolné vůči povětrnostním podmínkám, dostatečně pevné a vhodné pro cviky.  

Benešovské hřiště v tomto směru již otestovali špičkoví tuzemští sportovci v této disciplíně a chválou nešetřili. V srpnu 2020 jsme dokonce hostili Mistrovství ČR ve workoutu.

Hřiště je otevřeno celoročně, 7 dní v týdnu. Vstup je zdarma.

Pumptrack je nový typ zábavného sportoviště pro širokou veřejnost. Přesně tvarované vlny a klopené zatáčky umožňují při správných pohybech těla jízdu na kole bez šlapání. Asfaltový pumptrack je taktéž určen pro skateboard, longboard, inline brusle, koloběžky a svou sekci na pumptracku vždy najdou i nejmenší děti na dětských odrážedlech.

Smíšená in line stezka, cyklostezka a stezka pro pěší propojuje stávající i nově budované objekty sportovního a volnočasového vyžití. Jedná se o částečnou rekonstrukci (opravu) stávající cesty a výstavbu nové komunikace a zpevněných ploch ve sportovním areálu Sladovka. Povrch stezky je asfaltový, chodníky a vjezdy jsou z betonové dlažby. Stezka je doplněna mobiliářem (stoly s lavičkami, odpadkové koše, stojany na kola a informační tabule). Součástí zakázky je vybudování osvětlení stezky.

Koupaliště o velikosti 36 x 125 m nabízí přírodní koupání s udržovanými okolními travnatými plochami, kde naleznete pro větší pohodlí dřevěná lehátka, sprchy pro osvěžení, převlékárny, pískoviště a občerstvit se můžete v místní restauraci.
I přesto, že bazén není schválen jako oficiální koupaliště, nabízí příjemné koupání, ovšem pouze na vlastní nebezpečí. Vodní nádrž „Koupadla“ byla částečně revitalizována. Nádrž o velikosti 36 x 125 m se postupně svažuje od 0,5 m vody až po hloubku 2,3 m, mělká část je vhodná pro děti.

Areál nabízí přírodní koupání s udržovanými okolními travnatými plochami, kde naleznete pro větší pohodlí nová dřevěná lehátka, sprchy pro osvěžení, převlékárny, pískoviště, občerstvit se můžete v místní restauraci. Využít zde můžete také volejbalové hřiště nebo hřiště na pétanque.

Děti jsou nejvíce ohrožení účastníci silničního provozu. Pro řidiče jsou lehce přehlédnutelní, zvlášť když přecházejí silnici nebo jedou na kolech. Proto je důležité, aby děti těmto nebezpečným situacím předcházely a osvojily si odhad. Toto je nyní možné na dopravním hřišti v Benešově.

Nedaleko zimního stadionu se nachází dopravní hřiště s možností zapůjčení kol, motokár a koloběžek.

OTEVÍRACÍ DOBA DĚTSKÉHO DOPRAVNÍHO HŘIŠTĚ - CELÝ TÝDEN
DUBEN – ČERVEN         13:00 – 18:00

ČERVENEC – SRPEN    14:00 – 19:00

ZÁŘÍ – ŘÍJEN                  14:00 – 18:00
 

Vstup zdarma. 

Půjčovné kola, koloběžky či motokáry 20,- / 20min

Kino Benešov (3D), Poštovní 8, 256 01 Benešov, tel. 602 394 003, info@kinoagentura.cz

Zámek Konopiště je navštěvovanější památkou na Benešovsku ve Středočeském kraji. Při návštěvě zámku si turisté mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Na zámku jsou k vidění reprezentační a…

Konopiště patří k nejvýznamnějším památkám v České republice.

Zámek je hodnotný především jako stavba, v jejíž hmotné struktuře se dochovaly podstatné části mohutné středověké pevnosti výrazného architektonického typu, jaký se v Čechách vyskytl jenom výjimečně.

Velkou proslulost získal zámek svým vnitřní vybavením se vzácnými uměleckými sbírkami a technickými památkami.

S Konopištěm je spojeno mnoho významných historických událostí. Důležitá diplomatická jednání, vojenská střetnutí, sociální zápasy, ale také tvořivá činnost umělců, řemeslníků a dělníků – tím vším Konopiště natrvalo vstoupilo do dějin.

Pozdně románský kostel stojí na místě, které je nedaleko zámku Konopiště a v minulosti býval součástí tohoto panství. Dnešní podobu získal po úpravách v roce 1904, které na přání Františka Ferdinanda d'Este provedl Josef Mocker. Pozoruhodné jsou zdejší neobyčejné středověké fresky.
Tribunový kostel sv. Jakuba byl postaven na místě, kde stávalo keltské oppidum, jako součást raně středověkého opevněného dvorce roku 1217. Dnešní novogotickou podobu získal po úpravách započatých v roce 1904 známým stavitelem Josefem Mockerem, na přání tehdejšího majitele konopišťského panství Františka Ferdinanda d'Este. Během oprav byly na stěnách objeveny a restaurovány pozoruhodné fresky ze 13. a počátku 14. století. Vedle vchodu do kostela se nachází například freska s obrazem slavného starověkého Ptolemaiova modelu sluneční soustavy, kde je země středem vesmíru. Představuje Zemi, kolem níž krouží planety a hvězdy sluneční soustavy. Její zobrazení v kostele představuje naprostou raritu.

Zvláštní je i podoba pekla, které znázorňuje obří tlama příšery Leviatana, v níž jsou uvězněny lidské postavy. Nechybí ani náboženské motivy – malba madony, kterou korunují andělé, a v pravém rohu jsou zpodobněni patroni kostela Filip a Jakub.
 
Pověsti a legendy chvojenského kostela
Neobyčejný kostelík na Chvojně však opřádají další tajemství. Jedním z nich je například tvrzení, že sem ústí vyzděná podzemní chodba ze zámku Konopiště. Ta je prý místy tak široká, že se v ní vyhnou dva jezdci na koních.

Novodobé legendy tvrdí, že v blízkosti kostela ukryli nacisté část Jantarové komnaty. Konopiště za války sloužilo jako hlavní štáb jednotek SS. Oblast kolem Neveklova až k Davli využívali Němci jako výcvikový prostor, z něhož byli téměř všichni obyvatelé vystěhováni.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-filipa-a-jakuba-ve-chvojne

Zámecký park na Konopišti je vskutku rozsáhlý. Patří mezi naše největší a nejhodnotnější krajinářské parky. Na ploše 340 hektarů se prostírá les z domácích dřevin i různé exotické stromy.…